Narodil jsem se v Brně, v době, kdy toto město bylo známé – i v zahraničí – zejména díky Velké ceně a Výstavišti. Zároveň však také bylo významným průmyslovým centrem. Už od základky mě přitahovaly různé elektronické stavebnice a součástky. Bavilo mě je sestavovat, sledovat, jak se rozsvítí, začnou přehrávat zvuky nebo dokonce přijímat rádiové vysílání. Právě tato záliba mě motivovala k tomu, abych se věnoval studiu elektrotechniky – nejprve na střední průmyslové škole a později i na vysoké škole. Brno mi toto vše umožnilo a proto jsem zde i zůstal.

  Obdiv k elektrotechnice mě provází celý život. Nejprve to byl můj koníček, který se později stal pevnou součástí mé profesní dráhy. Ke specializaci na měření a regulaci (dnes obecněji označované jako automatizace) jsem dospěl krátce po studiích – tak trochu náhodou. Zpočátku jsem sotva tušil, co všechno tento obor zahrnuje, ale čím více jsem jej poznával, tím více mě fascinoval. Téměř 20 let jsem působil ve firmě jako samostatný projektant a projektový manažer. Tato praxe mi umožnila seznámit se s nespočtem různých aplikací řídicích systémů a doslova si na ně „sáhnout“. S obdivem sleduji, jak obrovským vývojem tento obor za posledních několik desetiletí prošel. Od jednoúčelových (zpočátku analogových) regulátorů, jsme se posunuli k programovatelným digitálním systémům, které dnes dokáží ovládat téměř cokoliv – a to odkudkoliv, třeba přes aplikaci na mobilním telefonu. Tento vývoj neustále pokračuje, stejně jako pokrok v mikroelektronice, výpočetní technice a v oblasti dnes často zmiňované umělé inteligence. Pro mě osobně však zůstává klíčové, aby každý řídicí systém – bez ohledu na úroveň jeho inteligence – primárně dobře sloužil svému uživateli.

  Rád hledám a navrhuji funkční řešení, která přinášejí reálný užitek a lidem usnadňují život. Přestože dnes na stole s drátky a součástkami pracuji už spíše výjimečně, stále mě naplňuje proces tvoření a hledání nových cest.